Každý z nás má svůj neobyčejný životní příběh a né vždy je v něm vše zalité sluncem. Já se snažím na vše, co mne v životě potká, dívat s nadhledem.
A tak když byla v srpnu 2024 diagnostikovaná rakovina tlustého střeva mé mamince, snažila jsem se vše brát krok za krokem a být jí oporou při každém vyšetření, ozařování nebo chemoterapii. Na skoro ¾ roku se stala mým dalším dítětem, o které bylo potřeba se postarat.
O to těžší bylo, když i mně v září 2024 diagnostikovali rakovinu prsu a v říjnu jsem podstoupila náročnou operaci. Zažila jsem s maminkou několika-hodinová čekání na onkologické ambulanci a viděla tak velké množství pacientů, kteří si kolikrát ani nemají kam sednout.
A pak jsem objevila tajemné dveře na konci chodby…. S růžovými srdíčky. Tady vás přivítá „kouzelná víla“ a jmenuje se Věra Zukalová (ambasadorka onkologických pacientů). Snaží se každému pacientovi pomoci, poradit, povzbudit, nebo třeba jen obejmout a uvařit kávu.
A proto, když jsem zjistila, že i já se mohu zapojit, neváhala jsem. Ať už je to taková drobnost, jako připravit osvěžení pro onkologické pacienty v létě, nebo přinesení drobného občerstvení či kávy. Každý z nás se může zapojit a zpříjemnit tak dlouhé čekání těmto pacientům. Nejen na onkologické ambulanci, ale i na ozařovnách či chemickém stacionáři.
A protože nechci zapomínat ani na dětskou onkologii, rozhodla jsem se spojit příjemné s užitečným. Poslední víkend v listopadu budou moct onkologické pacientky strávit u nás na chaloupce. Mohou si odpočinout, zrelaxovat a mezitím upéct perníčky a linecké. Bude přeci Mikuláš, tak ať máme co rozdávat .-)
Věřím, že se z toho stane milá, každoroční tradice. A další budou určitě následovat.
Každý z nás má svůj neobyčejný životní příběh a né vždy je v něm vše zalité sluncem. Já se snažím na vše, co mne v životě potká, dívat s nadhledem.
A tak když byla v srpnu 2024 diagnostikovaná rakovina tlustého střeva mé mamince, snažila jsem se vše brát krok za krokem a být jí oporou při každém vyšetření, ozařování nebo chemoterapii. Na skoro ¾ roku se stala mým dalším dítětem, o které bylo potřeba se postarat.
O to těžší bylo, když i mně v září 2024 diagnostikovali rakovinu prsu a v říjnu jsem podstoupila náročnou operaci. Zažila jsem s maminkou několika-hodinová čekání na onkologické ambulanci a viděla tak velké množství pacientů, kteří si kolikrát ani nemají kam sednout.
A pak jsem objevila tajemné dveře na konci chodby…. S růžovými srdíčky. Tady vás přivítá „kouzelná víla“ a jmenuje se Věra Zukalová (ambasadorka onkologických pacientů). Snaží se každému pacientovi pomoci, poradit, povzbudit, nebo třeba jen obejmout a uvařit kávu.
A proto, když jsem zjistila, že i já se mohu zapojit, neváhala jsem. Ať už je to taková drobnost, jako připravit osvěžení pro onkologické pacienty v létě, nebo přinesení drobného občerstvení či kávy. Každý z nás se může zapojit a zpříjemnit tak dlouhé čekání těmto pacientům. Nejen na onkologické ambulanci, ale i na ozařovnách či chemickém stacionáři.
A protože nechci zapomínat ani na dětskou onkologii, rozhodla jsem se spojit příjemné s užitečným. Poslední víkend v listopadu budou moct onkologické pacientky strávit u nás na chaloupce. Mohou si odpočinout, zrelaxovat a mezitím upéct perníčky a linecké. Bude přeci Mikuláš, tak ať máme co rozdávat .-)
Věřím, že se z toho stane milá, každoroční tradice. A další budou určitě následovat.